Slovník péče o ohrožené děti
A
viz Osvojení
Jedná se o formu péče, kdy klient dochází do zařízení.
Zařízení určené lidem v nouzi, kteří se ocitli bez přístřeší a prostředků na živobytí. Azylové domy v České republice jsou obvykle rozděleny na azylové domy pro matky s dětmi, azylové domy pro muže, azylové domy pro ženy, azylové domy pro páry. Zvláštním druhem azylových domů je dům pro oběti domácího násilí, který má utajenou adresu. Ubytování v azylovém domě je poskytováno pouze na přechodnou dobu, obvykle půl roku až rok, a klient musí striktně dodržovat režim, který je v domě určen. Jedná se například o spolupráci se sociální pracovnicí na zlepšení vlastní situace, režim pobytu venku, účast na různých aktivitách, podílení se na chodu domu a podobně. Azylové domy zpravidla poskytují i ošacení, možnost vaření, odborné sociální poradenství, doprovody na úřady, do institucí a další. Snahou zaměstnanců je, aby se klient co nejrychleji postavil na vlastní nohy a mohl dům opustit.
B
Matka, která počala dítě, nebo otec, který zplodil dítě. Tedy rodič, jehož geny jsou přenášeny na dítě.
D
Ústavní zařízení pro náhradní výchovu dětí, které z různých důvodů nemohou být vychovávány v rodině. Primárně jsou určeny pro děti do 3 let, ale v současné době děti do 3 let již tvoří méně než polovinu všech zde pobývajících dětí. Některá zařízení jsou také schopna zabezpečit pobyt rodičům dětí, těhotným ženám a nezletilým dívkám. Obvykle poskytují také poradenství biologickým i náhradním rodičům. Jedná se o zdravotnická zařízení a o děti se zde podle zákona mají starat dětští lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, kliničtí psychologové, kliničtí logopedové a sociální pracovníci apod., jak ale prokázala studie Asociace Dítě a Rodina z roku 2019, 18 za 25 neplní základní personální standardy, včetně absence specializovaného zdravotnického personálu. Jsou zřizovány kraji a městy, které také hradí jejich provoz. Výjimkou je dětské centrum při FTN Praha Krč, kdy je zřizovatelem Ministerstvo zdravotnictví.
Ústavní prostředí pro náhradní výchovu dětí od 3 let, které z různých důvodů nemohou být vychovávány v rodině. Obvykle pro děti od 3 let. Děti zde mohou zůstat do dovršení dospělosti, se souhlasem ředitele dětského domova až do ukončení studia. O děti se zde starají vychovatelé, pedagogové, speciální pedagogové, sociální pracovníci. Spadají do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jsou zřizovány kraji a městy, které také hradí jejich provoz.
Dětský domov se školou je zpravidla určen dětem od šesti let do doby, než dovrší povinnou školní docházku. Jedná se o děti, které potřebují léčebnou péči nebo o děti s vážnými výchovnými problémy. Součástí dětského domova je škola, takže děti neopouštějí zařízení. Pokud se zdravotní nebo výchovné problémy vyřeší, mohou chodit do běžné školy.
Je určen dětem od tří do osmnácti let. Jedná se o zařízení, do kterého se dostávají děti s poruchami chování. Cílem pobytu dítěte je jeho diagnostika a doporučení k případným opatřením. Děti zde pobývají obvykle osm týdnů, během kterých jsou pozorovány, vyšetřovány, a na základě pobytu pak pracovníci diagnostického ústavu vydávají doporučení, kde by se dítě mělo vzdělávat, zda by mělo žít nadále u rodičů a případně navštěvovat nějakou ambulantní péči nebo by mělo být umístěné do některého z pobytových zařízení (dětský domov, dětských domovů se školou nebo výchovný ústav). Zřizovatelem je MŠMT.
Domy jsou určeny mladým lidem zpravidla do šestadvaceti let, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, především osobám opouštějícím ústavní zařízení (dětský domov, výchovný ústav apod.), lidem bez přístřeší, osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Dům představuje přechodný pobyt mezi zařízením, které osoba opouští, a běžným životem. Pracovníci domova pomáhají klientům se zařazením do společenského života, s hledáním zaměstnání a řádného bydlení, s jednáním na úřadech apod. Cílem je, aby se klient postupně postavil na vlastní nohy.
Zařízení je určeno pro dospělé i děti (zpravidla od 3 let) se zdravotním znevýhodněním, které potřebují pomoc jiné osoby. Klientům poskytují komplexní péči – ubytování, stravu, pomoc při zvládání hygienických úkonů, kontakt se společenským životem, výchovu a vzdělávání a další.
Děti zde mohou být umístěny buď na základě rozhodnutí soudu nebo na základě dohody zákonného zástupce se zařízením. Jedná se většinou o zařízení s kapacitou 50 a více osob. Některá zařízení byla aspoň částečně transformována a klienti žijí v malých pobytových službách, například malých samostatných domcích. Většina dětí však stále zůstává ve velkých budovách, kde nedošlo k oddělení poskytování služby pro děti od služby pro zletilé klienty.
Ch
Zařízení je určeno osobám se znevýhodněním v oblasti zdraví (zdravotní postižení). Jedná se o skupinové nebo individuální bydlení. Pracovník služby klienty učí návykům vedoucím ke zvládání běžných činností, jak hospodařit s penězi, pečovat o domácnost, jak a co vařit, nakupovat a obstát při jednání na úřadech. Cenu hradí klient.
Zařízení je určeno osobám se znevýhodněním v oblasti zdraví (zdravotní postižení). Jedná se o skupinové nebo individuální bydlení. Pracovník služby klienty učí návykům vedoucím ke zvládání běžných činností, jak hospodařit s penězi, pečovat o domácnost, jak a co vařit, nakupovat a obstát při jednání na úřadech. Cenu hradí klient.
K
Zařízení je určeno osobám závislým na návykových látkách, případně osobám ohroženým touto závislostí. Pracovníci se snaží o zmírnění či odstraňování následků užívání návykových látek, například pomocí
výměny starých injekčních stříkaček za nové, poskytnutí hygienického zázemí a podobně.
Služby jsou zdarma.
Zařízení je určeno lidem, kteří se ocitli v krizové situaci a nevědí si rady s tím, jak tuto situaci vyřešit. V zařízení pracují odborníci, kteří jsou obvykle připraveni se okamžitě nebo téměř okamžitě věnovat klientovi, který přichází. Poskytují mu povzbuzení, podporu a pomoc, vyslechnou jeho problém a snaží se jej vyřešit nebo nabídnout službu či instituci v blízkém okolí, která se bude klientovi při řešení jeho problému věnovat. Pracují zde psychologové, psychoterapeutové, psychiatři, sociální pracovníci, právníci a další. Centra jsou pro klienty zdarma.
Psychoterapeutická služba a pomoc v přímém kontaktu nebo po telefonu, zaměřená na akutní potíže člověka se znevýhodněním (postižení) nebo potíže jeho blízkých osob (například rodinných příslušníků) v naléhavých krizových situacích.
M
Proces, který pomáhá znesvářeným stranám dojít k nějaké dohodě. Často se jedná o dohodu před rozvodem.
N
Poskytují ambulantní služby, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv. V nízkoprahových denních centrech hradí osoby úhradu za stravu ve výši stanovené poskytovatelem.
Poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv. Služba je dostupná všem, poskytuje se bez úhrady.
O
Děti, u nichž se jejich prostředí či podmínky života natolik odchýlily od normy, že mohou bezprostředně poškozovat jejich vývoj a začleňování do společnosti. Zaměřuje se na ně sociálně-právní ochrana dětí. Jedná se zejména o děti týrané, zanedbávané, zneužívané, dále děti, které nemohou vyrůstají ve vlastní rodině a děti, které zanedbávají školní docházku, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí nebo spáchaly trestný čin.
Jedná se o státní orgán působící buď na obecním úřadu, obecním úřadu s rozšířenou působností (městském úřadu, magistrátu nebo úřadu městské části) a krajském úřadu. Klientem orgánu jsou děti a rodiny, náhradní rodiče, zájemci o náhradní rodičovství, ale také občané, již mají pocit, že se některým dětem děje něco, co by se jim dít nemělo (zanedbání péče a podobně). Pracovník orgánu sociálně-právní ochrany má dbát na nejlepší zájem dítěte, zastupuje stát v nejrůznějších záležitostech týkajících se dítěte, vyhodnocuje péči o dítě a má se jej snažit ochránit od nežádoucích vlivů.
Jedna z forem náhradní rodinné péče. Jedná se o přijetí cizího dítěte za vlastní. Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci plnou rodičovskou zodpovědnost. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem vztah jako mezi rodičem a dítětem. Veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou osvojením zanikají.
P
Jedna z forem náhradní rodinné péče. Pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska ale mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem v případě osvojení (adopce). Na rozdíl od rodiče či osvojitele není pěstoun zákonný zástupce dítěte a nemá ke svěřenému dítěti vyživovací povinnost. Stát formou dávek pěstounské péče podporuje zajištění hmotného zabezpečení dítěte a zároveň poskytuje odměnu pěstounům. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník (příbuzný nebo osoba blízká). Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.
Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se.
Bývá někdy označována pojmem „profesionální pěstounská péče“. Jedná se o dočasnou péči, maximálně na 1 rok. Jejím účelem je poskytnout čas, aby si rodiče mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo aby se pro dítě našla jiná vhodná stabilní rodina (dlouhodobí pěstouni, osvojitelé). Děti se tak vyhnou pobytu v ústavním zařízení. I tato forma je finančně podporována státem formou pěstounských dávek a příspěvků na úhradu potřeb dítěte. Na pěstouny jsou u této formy pěstounské péče kladeny zvýšené nároky.
Jedna z forem náhradní rodinné péče. Poručníka soud dítěti ustanoví, jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Poručník vystupuje v roli zákonného zástupce dítěte. Péče poručníka, jestliže o dítě osobně pečuje, je hmotně podporována státem obdobně jako pěstounská péče. Mezi poručníkem a dítětem, stejně tak jako mezi pěstounem a přijatým dítětem, nevzniká ze zákona takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, jako je tomu například u osvojení. Příbuzenské vztahy v těchto případech mezi dítětem a jeho původní rodinou nezanikají.
Forma péče, kdy je klient v zařízení ubytován. Stacionární péče je forma pobytové péče, kdy je klient v zařízení na určitou dobu a poté odchází domů, například na noc či na víkend. Stacionáře mohou být denní, týdenní, měsíční, roční.
Předcházení nežádoucím jevům a poučení.
R
Služba je určena dětem s postižením od narození do sedmi let věku a jejich rodičům. Pomáhá odstraňovat nepříznivé jevy, které s sebou přináší narození dítěte se znevýhodněním v oblasti zdraví (nemoc, postižení). U dítěte se znevýhodněním, jako je například postižení, se snaží podporovat vývoj dítěte s ohledem na typ postižení, naučit se s ním žít běžný život a co nejvíce dané postižení kompenzovat. Nabízí terapeutickou činnost a sociálněprávní poradenství. Služby mohou být ambulantní anebo terénní, to znamená, že pracovník dochází přímo do rodiny domů.
Služba je určena všem, kteří dlouhodobě a celodenně pečují o osobu se znevýhodněním v oblasti tělesného či duševního postižení. Jde o přechodné převzetí péče o osobu se znevýhodněním v oblasti postižení tak, aby si pečující osoba
mohla krátkodobě odpočinout. Formy péče jsou různé, záleží především na klientovi. V případě dětí se může jednat například o víkendový pobyt či tábor, v případě seniorů mohou pracovníci služby docházet do domácnosti. Služba je hrazena rodinou.
Projevy v chování jedince, které společnost vnímá jako negativní či nepřijatelné. Jedná se o porušování mravních, společenských či právních norem daného území. Jde například o trestnou činnost, drogovou závislost, nezaměstnanost, násilnické chování, rasismus, šikanu, alkoholovou závislost, gamblerství, sexuální úchylky, terorismus, týrání dětí, záškoláctví, prostituce.
S
Práce s rodinou tak, aby fungovala co nejlépe a zmírnilo se ohrožení dítěte, nebo se zabránilo dokonce odebrání dítěte z rodiny, případně se dosáhlo návratu dítěte do rodiny.
Služby sociální prevence poskytované přímo v rodině dítěte, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat. Sociální pracovník se snaží rodinu podporovat, motivovat a aktivizovat ke změně, tak aby došlo ke zlepšení rodinné situace, návyků, rodičovských kompetencí, financí, bydlení, zaměstnání apod. Pracovník s klientem uzavírá smlouvu a individuální plán, kde klient určí sám své cíle. Pracovník obvykle spolupracuje nejen s rodinou, ale i se školou dítěte, případně orgánem sociálněprávní ochrany dětí a podobně.
Prostředí, které neumožňuje dostatečně rozvinout duševní potenciál člověka (především dítěte) včetně jeho schopností a dovedností.
Jedná se o činnosti, které vedou ke klientově samostatnosti, například prostřednictvím nácviku běžných denních činností, zlepšení orientace ve společnosti, nácvik péče o děti a o domácnost, nácvik samostatného bydlení, nakupování, pracovních návyků, společenských zvyků a tak dále.
Jedná se o celkové šetření v rodině. Sociální pracovník zkoumá rodinu, její ekonomické, zdravotní, hygienické, bytové i výchovné poměry. Předkládá vztahy mezi členy rodiny. V jejich rámci pak rozebírá sociální diagnostiku klienta, příčiny (vnější a vnitřní), kladné a záporné vlastnosti klienta. Následuje plán sociálních opatření.
Sociální vyloučení znamená vyloučení osob ze společnosti. Tito lidé mají obvykle ztížený přístup k informacím, k institucím a službám, ztratili zaměstnání, mají problémy s bydlením, jsou v platební neschopnosti, mnohdy žijí na okraji společnosti. Sociální vyloučení bývá nezřídka způsobeno rizikovým chováním jedince, jinými zvyky a tradicemi, než jaké má většinová společnost, jinou etnicitou či postižením. Sociálně vyloučeným rodinám jsou často poskytovány sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Terénní práce sociálního pracovníka, jehož pracovním místem je přirozené prostředí klientů – ulice, parky, kluby, herny, nádraží. Jeho úkolem je aktivně vyhledávat a kontaktovat skupiny a jednotlivce (to znamená i rodiny a děti), kteří jsou stylem svého života a trávením volného času více ohroženi rizikovým chováním, a následně jim nabídnout nebo zprostředkovat pomoc.
Jedná se o školské poradenské zařízení, které nabízí pomoc a poradenství dětem a mladistvým s poruchou chování, dětem ohroženým poruchou chování, jejich rodičům a škole. Péče ve středisku může být buď ambulantní, či pobytová, je založena na bázi dobrovolnosti dítěte. Obvykle se ve středisku řeší rizikové chování, jako například delikvence, útěky z domova, konflikty v rodině, sebepoškozování, agresivita, krádeže, lhaní a další. Péče může být zdarma i zpoplatněna. Pobyty jsou hrazeny zákonným zástupcem.
Jedna z forem náhradní rodinné péče. Soud svěří dítě do péče jiné osoby, nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník. Mezi pečující osobou a dítětem, stejně tak jako mezi pěstounem /poručníkem a přijatým dítětem, nevzniká ze zákona takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, jako je tomu například u osvojení. Pečující osoba nevystupuje v roli zákonného zástupce dítěte, o podstatných věcech tak stále rozhoduje rodič dítěte nebo soud. Pečující osoba nemá k dítěti vyživovací povinnost. Výživné stanoví soud rodičům, kteří jsou povinni ho platit k rukám pečující osoby. Tato péče tak není hmotně zajišťována státem, na rozdíl od poručenství nebo pěstounské péče. Většinou se jedná o osobu příbuznou nebo jinak blízkou dítěti.
T
Služba je uživateli poskytována v jeho přirozeném prostředí (bytě, na ulici apod.). Příkladem jsou sociálně aktivizační služby, pečovatelská služba, streetworking apod.
V
Je určen dětem a mladistvým, obvykle od věku patnácti let, případně dvanácti let, se závažnými poruchami chování. Těmto dětem byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Cílem zařízení je výchova a vzdělávání dětí tak, aby se po opuštění výchovného ústavu byly schopny zapojit do života společnosti. Může se jednat o upevňování nejrůznějších návyků, pomoc se zvládáním emocí, vzteku a agrese, pomoc se sebeovládáním a zvládáním zátěžových situací. Výchovné ústavy často spolupracují nejen s dětmi, ale s celou rodinou dítěte. Jedná se o školské zařízení, péče je zdarma.
Z
Zařízení je určeno rodičům či osobám odpovědným za výchovu dětí a zájemcům o náhradní rodinnou péči (osvojení, pěstounská péče). Jedná se o samostatné poradenské zařízení nebo rozšířené služby rodinné poradny, které řeší vzájemné vztahy rodičů a jejich dětí a také péči rodičů o děti se znevýhodněním v oblasti zdravotního postižení. Jsou zde poskytovány rady ohledně výchovy, výživy a odpovědi na otázky vyplývající z rodinných, sociálních problémů, ze soužití více generací v souvislosti s péčí o děti. Zařízení poskytuje pomoc a orientaci v podmínkách pro některou z forem náhradní rodinné péče. Jedná se o zařízení sociálněprávní ochrany dětí, služby jsou poskytovány zdarma.
Zařízení je určeno především dětem, které potřebují akutní pomoc. Mohou to být děti, které se ocitly bez osoby, která by o ně mohla pečovat, to znamená děti rodičů, kteří byli náhle hospitalizování nebo zemřeli (dopravní nehoda), děti, které byly nalezeny bez dospělé osoby na ulici, dále děti, které jsou v ohrožení (života a zdraví), děti zneužívané, týrané a zanedbávané a další. O dítě je zde postaráno z hlediska jeho základních životních potřeb – ubytování, strava, ošacení, odborná péče (lékařská, psychologická). Dále zajišťuje dítěti výchovnou péči, přípravu do školy, zájmovou činnost. Rodině dítěte je poskytována podpora při zajištění záležitostí a dovedností potřebných pro péči o dítě. Jedná se o zařízení sociálněprávní ochrany dětí, služby jsou zdarma.