Asociace Dítě a Rodina zaslala předsedům vládních stran v otevřeném dopise připomínky k novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní-ochraně dětí. Z řady připomínek, které odborníci na péči o ohrožené děti v rámci připomínkového řízení poslali, je důležité vyzdvihnout několik nejvíce sporných bodů.

Oddálení konce umisťování dětí do 3 let do ústavních zařízení

Termín pro ukončení umisťování nejmenších dětí do dětských domovů pro děti do 3 let věku (zkráceně DD3) byl v roce 2021 stanoven novelou zákona na 31. 12. 2024. Nynější návrh pracuje s variantou prodloužit služby těchto zařízení pro již přijaté děti do 31. 12. 2026. Návrh je neopodstatněný, protože počet dětí do 3 let zde významně klesá, viz analýza zde. Ušetřené prostředky za chod těchto zařízení je naopak vhodné využít k podpoře ohrožených dětí, aby vůbec z rodin nemusely odcházet, a na podporu rozvoje náhradní rodinné péče.

„Prodlužování existence kojeneckých ústavů považujeme za zbytečné. Na počátku roku 2022 bylo v ústavní péči 138 dětí, což je o 303 méně než v roce 2018. Počet dětí se snížil o 69 %. Nepotvrdily se tak argumenty zastánců ústavů, že děti není kam umísťovat, a dříve schválený konec v roce 2024 je dostatečný,“ říká Marie Oktábcová, místopředsedkyně Asociace Dítě a Rodina a ředitelka Nadace J&T.

Nedostatečné navýšení příspěvku na výkon pěstounské péče

Navrhované navýšení příspěvku na výkon pěstounské péče je nedostačující, protože prostředky neodpovídají reálným nákladům. Dle analýzy Čerpání příspěvku na výkon pěstounské péče z roku 2019 vycházela nákladovost na jednu rodinu na 76 000 Kč. Po zohlednění výše inflace vč. roku 2022 navrhujeme navýšení na 92 400 Kč ročně u dlouhodobých pěstounů a 98 400 Kč u přechodných. Novela však nyní počítá jen s 66 000 Kč, resp. 72 000 Kč.  Z této částky je přitom třeba hradit jak specializovanou péči o traumatizované děti, tak i mzdy sociálních pracovníků, kteří zajišťují potřeby náhradních rodin v celé šíři – rozsah těchto služeb navíc definuje zákon. Důsledkem nízkých mezd dochází k fluktuaci sociálních pracovníků a ztrátě nabytých zkušeností z praxe.

„Péče o ohrožené děti přitom vyžaduje vysoké kompetence a zkušenost. Pro traumatizované děti je žádoucí dlouhodobost navázaných vztahů s pracovníkem, protože ztráta vztahů je bohužel provází opakovaně a má na ně zásadně negativní vliv,“ vysvětluje David Svoboda, předseda Asociace Dítě a Rodina, ředitel a terapeut organizace Amalthea.

Činností doprovázejících organizací dochází k významné úspoře státních výdajů, které by musely být jinak vynaloženy v případě umístění dítěte do dlouhodobé ústavní péče (pěstounská péče 20 805 Kč versus ústavní péče 59 409 Kč na dítě za měsíc; zdroj Macela, 2022). Je tedy v zájmu péče o ohrožené děti i v zájmu státního rozpočtu tyto služby udržet a podporovat.