• Děti, které prožívají trauma z odloučení od svých rodičů či byly vystaveny násilí a zanedbávání, potřebují speciální péči i po svěření k pěstounům
• Podporu a kontrolu pěstounských rodin zajišťuje OSPOD a doprovázející organizace – těm ale chybí prostředky na zajištění zkušených sociálních pracovníků, psychologů a terapeutů, tak aby se péče dostala dětem v potřebné kvalitě a intenzitě
• Odpovědi proč tomu tak je, nabídli odborníci poslancům a senátorům v rámci kulatého stolu ve Sněmovně: Poslance totiž čeká další hlasování o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Praha, 30. ledna 2024 – Záštitu nad akcí konanou v Poslanecké sněmovně převzala místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková. „Diskuze ve Sněmovně se změnila ve vášnivé debaty, které leckdy nevystihují podstatu problému péče o traumatizované děti. Otázka nezní, jestli by tuto péči měli zajišťovat zaměstnanci OSPOD nebo neziskových organizací, ale jak zajistit, aby se kompetence správně rozdělily a stát zajistil co nejlepší podmínky pro děti, které neměly na začátku své životní cesty tolik štěstí jako jejich vrstevníci,“ vysvětluje poslankyně.

V praxi je přitom zajištění bezpečné péče pro dítě společnou snahou Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a organizací poskytujících zákonem stanovenou službu Doprovázení. Právě tato spolupráce je prevencí toho, aby pěstounská péče neselhávala a děti neztratily své blízké podruhé. Na dostupné a kvalitní služby ale chybí finance.  

Kateřina Martincová, sociální pracovnice společnosti Amalthea, která poskytuje službu Doprovázení, říká: „Svěřením dítěte do pěstounské rodiny nic nekončí. OSPOD společně s námi vyhodnocuje potřeby dítěte a stanovuje plán péče. Dítě potřebuje rozumět tomu, co se děje s jeho rodiči a zda se k nim vrátí, zorientovat se v nových vztazích v pěstounské rodině, často začít v jiné škole či školce. K tomu si nese těžký batoh plný smutku, strachu, nedůvěry a zklamání. Když dítěti s těmito pocity včas a správně nepomůžeme, projeví se to v jeho chování a prožívání později, bohužel ale už problémovým chováním.“

Na otázku „Proč pěstouni a jejich děti potřebují služby OSPOD a doprovázejících organizací“ v rámci kulatého stolu odpovídala i Jana Palatášová z OSPOD Chrudim: „Kvalitní služba Doprovázení přináší pracovníkovi OSPOD skutečný vhled do dění v pěstounské rodině. Jen tak dokážeme včasně vyhodnotit potřeby dítěte a poskytnout mu adekvátní podporu. OSPOD má být koordinátorem celého procesu.“

Dostupné a kvalitní doprovázení předchází selhávání pěstounské péče

V současné době dochází k situaci, že řada neziskových organizací přestává tuto službu nabízet, protože jim chybí prostředky na specialisty s nezbytným vzděláním a na další zákonem stanovené požadavky. Mzdové ohodnocení pracovníků ve službě doprovázení v rámci neziskových organizací je přitom hluboko pod průměrem sociálních služeb ve státním sektoru.

Aktuální výše příspěvku na službu doprovázení jedné pěstounské rodiny je 59 400 Kč na rok. Dle odborníků i různých metodik výpočtu není současný návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na příspěvek ve výši 66 000 Kč na doprovázení dlouhodobých pěstounů a 72 000 Kč na doprovod přechodných pěstounů dostačující. Ze všech nezávislých výpočtů přitom vyplývá, že k zajištění kvalitní a dostupné služby je minimální částka přibližně 96 000 Kč, což je o téměř 40 000 Kč více, než s čím musí organizace vystačit dnes. Je na místě klást si otázku, jak to, že tedy systém ještě funguje a dávno nezkolaboval.

Michal Němec, místopředseda výboru Asociace Dítě a Rodina a ředitel organizace Prevent 99, k tomu říká: „Pracovníci nejsou odměňováni adekvátně, pracují se soucitem k dětem a v naději, že bude lépe, což je ale neudržitelné. Rodinám je aktuálně poskytována bazální péče na hranici zákonné povinnosti, na hony vzdálená dobré praxi, a to je nebezpečné. Některé organizace zajišťují finance z dalších, zejména nadačních zdrojů, to je nesystémové.“

Asociace Dítě a Rodina proto vyzývá zákonodárce, aby se s ohledem na dosavadní nízkou valorizaci příspěvku, stále rostoucí ceny a výhled na další období shodli na částce 96 000 Kč za rok, bez ohledu na to, zda se jedná o dlouhodobou nebo přechodnou pěstounskou rodinu. „Pokud toto neuděláme, dopouštíme absenci péče o traumata dětí, čímž, vedle neštěstí samotných dětí, diktujeme společnosti budoucí náklady na sociální péči, zdravotnictví, bezpečnost, soudy, vězeňství… Co jiného můžeme očekávat od systému, který je o plných 40 % podhodnocen?“ dodává Michal Němec.

Jasno o potřebnosti doprovázejících služeb pro pěstounské rodiny má přitom i Zuzana Zárasová, vedoucí oddělení koncepce sociálně-právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče na Ministerstvu práce a sociálních věcí: „MPSV intenzivně vnímá potřebnost podpůrných služeb pro děti v náhradní rodinné péči a jejich pečovatelů. Pokud jsou tyto služby poskytovány citlivě, odborně a v souladu s aktuálními potřebami dětí a náhradních rodin, jde o zlepšení kvality náhradní rodinné péče a kvality života ohrožených dětí a rovněž prevenci proti selhání či předčasnému ukončení této péče.“

záznam kulatého stolu z Poslanecké sněmovny: 

https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=3719

Prezentace doprovázející organizace a OSPOD zde.

Prezentace k nákladům na výkon pěstounské péče zde.